Prodloužené cvičení

Milí přátelé, tuhle se stalo, že jsem přijel výrazně později a poté slíbil, že si to nahradíme v budoucnu.

Tak příště to bude.

cvičení 17. ledna 2017 bude … DLOUHÉ … 18:00 – 20:00

Nahradíme si tak můj dluh z prosince 🙂

Vitruvian man obrazek

Jak správně postupovat k pokročilejším technikám

Výzva praxe vnitřních cvičení (čchi-kung, jóga, tchaj-ťi apod.)

Postup a rozvoj cvičenců je velmi individuální.

Je velmi žádoucí, aby praktikující dostával další-nové-pokročilejší instrukce až se na ně vlastní praxí technik dostatečně připraví.

Jak to poznat?

Dosáhnete nějakých projevů účinku daných technik. Ty pak konzultujte s učitelem a on vám následně individuálně doporučí další postup.

Takže přátelé, cvičte, cvičte, cvičte … A pak se také ptejte svého učitele

Co to je zdraví ?

Co to vlastně zdraví je? Když nás nic nebolí? Když nebereme žádné prášky ani homeopatické?
Že je normální mít po čtyřicítce nějaký zdravotní problém?

Zdraví

Definice zdraví podle Světové zdravotnické organizace (WHO) -http://www.who.int/about/definition/en/print.html- je již od roku 1948 tato:

„Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“

Tato definice obsahuje tzv. pozitivní definici zdraví: „Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody.“

A následně tzv. negativní definici zdraví: „Nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“

V posledních letech se často v odborných článcích zabývajících se well-being dokonce tato definice upravuje a konkretizuje na tvar:

Zdraví je stav úplné fyzické, emocionální, duševní, sociální a spirituální pohody.

A naše techniky a cvičení mohou překvapivě efektivně pozitivně ovlivnit přímo fyzickou, emocionální, duševní a spirituální oblast a nepřímo (tedy jako důsledek pozitivních změn v právě zmíněných oblastech) i oblast sociální.

Takže vlastně všechny klíčové oblasti. Je to málo? Je to moc? To může posoudit jen ten, kdo to opravdu zkusil. Ostatní mají jen domněnky a ty v reálném životě moc neznamenají.

poznámka k výslovnosti čínských pojmů

Dovolte mi k tomuto účelu využít povědomí široké veřejnosti relativně známého slova a sice poměrně rozšířeného tchaj-ťi čchűan nebo často jen krátce tchaj-ťi.

V čem tedy tkví rozdíl tai-či, tchaj-ťi čchűan, taijiquan, taičičuan, tai-čchi chuan, taj-chi-čuan, t’ai chi, a bezpočtu dalších?

Možná Vás překvapí zjištění, že pokud v Číně řeknete tchaj-ťi čchűan (čtěte tak, jak je to napsáno) nebude všem zcela jasný význam toho, co jste řekli. Avšak ze zkušeností mnoha nesinologů, kteří Čínu navštívili, vyplývá, že ani výslovnost tchaj-ťi čchűan není pro vzájemné porozumění dostatečná a většinou je třeba toto slovo upřesnit dalším výkladem nebo gestikulací. To je kromě jiného také jeden z důvodů proč ještě pořád čínané používají znaky. Výslovnost se totiž v různých provinciích mnohdy dost zásadně liší a jedinou cestou, jak si číňané ze severu mohou porozumět s číňany z jihu je, kromě možnosti gestikulovat, prostě to napsat. V psané formě se totiž nijak lišit nebudou.

Naproti tomu u nás je výslovnost tchaj-ťi čchűan zcela běžná, srozumitelná a bezproblémová. Dlouho jsem zvažoval jaký způsob přepisu čínských znaků do latinky zvolím pro svoje texty. Česky mluví a píše pár milionů lidí, ale v angličtině komunikují miliardy. Takže jasnými kandidáty byli oficiální český fonetický přepis a oficiální čínský přepis do latinky metodou pinyin.

Připadá mi však nesmyslné, aby čech pročítající si tyto materiály psané v češtině občas, když půjde o čínský termín, narážel na anglický přepis.

Cituji názor jednoho z našich předních sinologů – Víta Vojtu – publikovaný v jeho knize „Umění tchaj-ťi čchűan“

„Vzhledem ke svému charakteru populárně-naučného textu užívá předkládaná kniha tradiční český přepis, který je pro českého čtenáře velmi dobře čitelný a až na řídké výjimky téměř přesně vystihuje výslovnost čínských termínů. Pro porovnání: klíčový termín této práce tchaj-ťi je ve srovnání s Wade-Gilesovým anglickým přepisem ťai-chi pro domácího čtenáře nesrovnatelně výstižnější. Žádný anglický mluvčí není schopen bez teoretické znalosti anglického přepisu přečíst výraz ťai-chi bezchybně, zatímco každý Čech přečte tchaj-ťi tak, jak je psáno – tedy dobře. Není tedy v pořádku nechat si do češtiny pouštět zkomoleninu tai-či, jako již nikdo z nás neříká lední hockey …“

Rozhodl jsem se proto pro oficiální český fonetický přepis. Zkrátka, čtěte tak, jak je psáno, a bude to znít správně 🙂